Telegrafní přístroj
Novou éru v komunikaci bezesporu odstartoval vynález telegrafu. Nejrozšířenějším se stal přístroj, který v roce 1837 představil světu americký sochař a malíř Samuel Morse. Jeho telegraf zapisoval značky na pohybující se proužek papíru rydlem ovládaným elektromagnetem, který reagoval na přerušování elektrického proudu v okruhu. Značky byly sledem teček a čárek, z nichž Alfred Vail a Samuel Morse vytvořili dodnes užívanou Morseovu abecedu. První dálková telegrafní linka byla zavedena roku 1844 mezi Washingtonem a Baltimorem. Rozhodujícím impulsem o výstavbě prvních tratí elektrického telegrafu byla nepochybně stavba prvních železnic, kde jedině telegraf mohl sehrát roli adekvátního signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Počátky telegrafní služby na našem území sahají do roku 1846, kdy byla za účelem zbudování telegrafní linky ustavena odborná komise. První linka rakouské telegrafní sítě zahájila provoz v roce 1847 na trase Vídeň – Brno. Ve stejném roce došlo k jejímu prodloužení přes Olomouc do Prahy s koncovou stanicí na dnešním Masarykově nádraží. Telegramy, dříve nazývané telegrafní depeše, se podávaly nešifrovaně v němčině. Doručování telegramů obstarávali telegrafní zřízenci, a pokud byl adresát mimo jejich dosah, dopravovala je pošta. Podle telegrafní mapy z roku 1874 bylo v Čechách a na Moravě 10 hlavních telegrafních stanic, 36 telegrafních úřadů a 200 vedlejších stanic. V Milevsku byla první telegrafická stanice spojená s Bechyní a Orlíkem otevřena 31. 5. 1875.