Příruční kniha pro vesní rychtáře
V období bachovského absolutismu se mezi nejvýše postavené úředníky v zemi zařadil rytíř Maximilian z Obertrautu. Tento vystudovaný právník se zabýval hlavně obecní správou a stal se autorem několika předpisů. Nejvýznamnější je jeho Samospráva obce v Království českém. Je také autorem publikace nazvané Příruční kniha pro vesní rychtáře k seznání důležitosti své služby a k poučení o povinnostech jim přináležejících. Kniha vyšla v Praze roku 1847 v českém překladu od úředníka s právním vzděláním Karla Havlíka. V roce 1853 vyšlo další vydání knihy. Publikace je uspořádána abecedně podle jednotlivých hesel. Obecní rychtář ji měl nosit u sebe, aby do ní mohl v případě nutnosti nahlédnout. Jednotlivá hesla obsahují stručné informace k dané problematice, ale najdeme zde i několikastránkové stati - Řád čelední, ponaučení o nemocech dobytka a ponaučení o nemocech koní, vyšetřování komorních přečinů, návod pro nelékaře jak se zdánlivě mrtví křísiti a otrávení léčiti mají. Kniha definuje různá hesla, která doporučují rychtáři, jak by se měl v těchto případech chovat:
Kapličky. Bez zvláštního ouředního povolení nesmějí se při cestách žádné kapličky, kříže a Boží muka stavěti.
Míra a váha. Rychtář jest povinen bedlivý pozor na to míti, aby nikdo při prodeji podvodné míry aneb váhy neužíval. Dozví-li se o tom, aneb vede-li si někdo na to stížnost, má takové podvodné jednání ouřadu oznámiti.
Uhlí. Z uhlí, není-li dobře uhaslé, může se snadno oheň a požár zníti, a kouřem a párou z uhlí mohou se lidé zadusiti. Potřebí tedy, aby se s uhlím opatrně zacházelo, rozžaté uhlí nikdy v zavřených sednicích nedrželo a pakli se v kamnech topí, zvláště na noc capouch nezavírat, dokud uhlí docela uhaslé není. Kdo jedno neb druhé nezachovává, trestu vinným se činí.
